neděle 6. prosince 2009

Cesta do Darwinu pokračuje






















1 komentář:

  1. Sobota 5. 12.
    Ráno vstáváme brzy, celou noc je vedro a ráno zrovna tak. Je nám divné, že v noci není zima, jak se všude píše, že na pištích je, ale Austrálie nás kromě jiného naučila, brát spoustu věcí prostě jako fakt! Vyrážíme po Stuart Highway směr sever, po 20km zastavujeme na nejslavnějším Roadhousu Austrálie na Three ways (viz. foto), jedná se o křižovatku highway z Adelaide, z Darwinu a z Brisbane. Potkáváme zde neuvěřitelný nadměrný náklad (viz. foto), naštěstí jsme jej nepotkali na silnici, jedná se o dva tahače vezoucí obrovské nákladní vozy určené do kamenolomu, z každé strany mají přesah minimálně 5-6 metrů. Jak se toto monstrum na silnici křižuje s jiným protijedoucím road trainem bych nechtěl vidět. Projíždíme okolo dalších několika Roadhousů, je zde o 40 centů dražší benzín, ale mi máme nacpanou nádrž až po okraj a tak nemusíme čepovat. V 15 hodin přijíždíme do Mataranky, malé malebné vesničky, kde je v deštném pralese ukryté termální jezírko(viz. foto). Nacházíme nádherný přírodní bazén uprostřed pralesa, je tu jen pár lidí a koupání je opravdu osvěžující. Dokonce i Damián se „pochlapí“ a vykoupe se (viz. foto). Díky této koupeli jsme schopni ještě sednout do auta a ujet dalších 106km, celkem tedy 700km a přenocovat ve městě Katherine, zde se poprvé setkáváme s upozorněním na koupání jen na vyhrazených místech, jinak hrozí setkání s říčním (3 metry na délku) či mořským krokodýlem (6 metrů na délku). Jdeme se projít k řece (River v Austrálii zcela nevysychají, jenom hladina je schopna klesnout o 18 metrů X Creeek jsou jen sezónní řeky, většinou vyschlé). Cestou zpět nalezneme podobný přírodní koupání Hot Springs a tak ještě večer, téměř za tmy, která je již kolem půl osmé, se tam pořádně svlažíme. Dnes to potřebujeme, dosáhli jsme teplotní rekordu 42 stupňů.
    Poznámka hasičská:
    • Podél silnice již spatříme i tzv. regulované požáry, kdy speciální hasičské jednotky záměrně vypalují kusy travin a lesů, aby vypálené pruhy zamezily šíření případných přírodních „bush fires“, které by již nešlo uhasit. Je to velmi zvláštní pocit, projíždět téměř plameny po highway.
    Poznámka krajinářská:
    • Opět mně udivuje a překvapuje, jak se mění ráz krajiny, dnes podobná savaně.

    OdpovědětVymazat