Magnetic Island 23. - 27. 12. Okolo 11 hodiny jsme lodí připluli na „náš“ vánoční ostrov Magnetic Island, úplně přesně na Nelly Bay(zátoka). Pěšky jsme se vydali do Island Leisure Resort, kde máme (snad) zarezervovány čtyři noci. Zatím jsme tu kromě domorodců téměř sami, takže na nás „vetřelce“ všichni koukají, troubí, zastavují … ,ale prý se to po Christamas Day změní a ostrov bude v obležení. Po vybalení v hezkém bungalovu vyrážíme na průzkum okolí, první na řadě je sousední zátoka Picknic Bay, jdeme pěšky ve 33 stupních, Maty ten den zrovna nesdílí naší zálibu v pěší turistice a neustále brblá, že je mu vedro a že myslel, citujeme: „ že na ostrov jedeme odpočívat a ne pochodovat“. Přemýšlíme, co s ním a s tím, že prepubertální revolta je na cestách pro rodiče téměř „nebezpečná“. Radka jej například jednu chvíli chtěla zabít, Michal tvrdil, že zabít je málo, no a Nany mu chtěla dokonce odpustit, což už bylo úplně scestné. Nakonec jsme bez ztrát na životech asi po hodině a půl na Picknic Bay dorazili a bylo tam krásné pokoupáníčko. Hlídala nás hezká (na Australské poměry) pobřežní záchranářka Claire, voda měla 28 stupňů, vlnky jen se pohupovaly. Cestou nazpět ještě Radka zatouží po vychutnání si ostrova a „ sunset“ (západ slunce) z lookoutu, ale je přehlasována a tak stihneme ještě večerní koupání na „naší“ Nelly Bay než přijde tma. Další na řadě byla (následující den) Arcadia a Alma Bay, zase trochu jiná, více písečná zátoka, ale taky milá a hezká. Jinak už se po ostrově mezi lidmi rozkřiklo, že tudy chodí pěšky 5 šílenců, někteří nám i po návratu do bungalovů gratulují. Nany na pláží volá, že chce ručník a najednou za zády od neznámého muže slyší: “já mám taky ručník“. Takže další z Čechů, který tu žije již přes 4 roky, nám půjčil nejen ručník, ale dal i mnoho rad, co kde vidět, kam jít šnorchlovat, kde nejsou medúzy atd. Jen kousek od místních pláží, totiž leží malé korálové útesy. Zajeli jsme tedy další den (25.12) busem (jak pan řidič vtipně poznamenává, dnes jsou oni jediní, kteří pracují, jinak všude ještě opuštěněji a klidněji než obvykle a „closed“) na 12 km vzdálenou Horseshoe Bay, kde se nám pro velký počet lidí (asi 30 lidí) a nedopalky na pláži moc nelíbilo. Proto se po jednom vykoupání přemísťujeme, samozřejmě pěšky (jinak se na ono Čechem doporučované místo ani dostat nedá a to je asi taky jeden z důvodů, proč tam nikdo není, neboť pěšky se tam nikomu za vedra, prodírat se pískem, kameny a keři, nechce. Ale odměna za „odvahu“ je sladká a na Arthur Bay jsme byli celou dobu úplně sami. Bomba - malá, čistá, krásná pláž jen a jen pro nás, no kde to zažijete?! Dami si tam ještě pěkně schrupnul, my ostatní se dosyta vydováděli a hezké korály i rybky (Maty i Klauna očkatého neboli Nema) viděli. Tímto děkujeme bezejmennému Čechovi za typ. Ostrov se nakonec k naší radosti ostatními turisty nenaplnil a tak je tu stále liduprázdno. Magnetic Island je asi 18 km velký ostrov a neposední lidé, něco jako my, kteří pořád někam pěšky chodí, šmejdí, prozkoumávají, tady po 3 dnech, nemají co dělat, pomineme-li na pláži se „jen“ povalovat. Proto jsme se rozhodli, ještě dodatečně pod stromeček (palmu), si udělat radost a vyjet znovu lodí na potápění na korálové útesy.
Magnetic Island 23. - 27. 12.
OdpovědětVymazatOkolo 11 hodiny jsme lodí připluli na „náš“ vánoční ostrov Magnetic Island, úplně přesně na Nelly Bay(zátoka). Pěšky jsme se vydali do Island Leisure Resort, kde máme (snad) zarezervovány čtyři noci. Zatím jsme tu kromě domorodců téměř sami, takže na nás „vetřelce“ všichni koukají, troubí, zastavují … ,ale prý se to po Christamas Day změní a ostrov bude v obležení. Po vybalení v hezkém bungalovu vyrážíme na průzkum okolí, první na řadě je sousední zátoka Picknic Bay, jdeme pěšky ve 33 stupních, Maty ten den zrovna nesdílí naší zálibu v pěší turistice a neustále brblá, že je mu vedro a že myslel, citujeme: „ že na ostrov jedeme odpočívat a ne pochodovat“. Přemýšlíme, co s ním a s tím, že prepubertální revolta je na cestách pro rodiče téměř „nebezpečná“. Radka jej například jednu chvíli chtěla zabít, Michal tvrdil, že zabít je málo, no a Nany mu chtěla dokonce odpustit, což už bylo úplně scestné. Nakonec jsme bez ztrát na životech asi po hodině a půl na Picknic Bay dorazili a bylo tam krásné pokoupáníčko. Hlídala nás hezká (na Australské poměry) pobřežní záchranářka Claire, voda měla 28 stupňů, vlnky jen se pohupovaly. Cestou nazpět ještě Radka zatouží po vychutnání si ostrova a „ sunset“ (západ slunce) z lookoutu, ale je přehlasována a tak stihneme ještě večerní koupání na „naší“ Nelly Bay než přijde tma. Další na řadě byla (následující den) Arcadia a Alma Bay, zase trochu jiná, více písečná zátoka, ale taky milá a hezká. Jinak už se po ostrově mezi lidmi rozkřiklo, že tudy chodí pěšky 5 šílenců, někteří nám i po návratu do bungalovů gratulují. Nany na pláží volá, že chce ručník a najednou za zády od neznámého muže slyší: “já mám taky ručník“. Takže další z Čechů, který tu žije již přes 4 roky, nám půjčil nejen ručník, ale dal i mnoho rad, co kde vidět, kam jít šnorchlovat, kde nejsou medúzy atd. Jen kousek od místních pláží, totiž leží malé korálové útesy. Zajeli jsme tedy další den (25.12) busem (jak pan řidič vtipně poznamenává, dnes jsou oni jediní, kteří pracují, jinak všude ještě opuštěněji a klidněji než obvykle a „closed“) na 12 km vzdálenou Horseshoe Bay, kde se nám pro velký počet lidí (asi 30 lidí) a nedopalky na pláži moc nelíbilo. Proto se po jednom vykoupání přemísťujeme, samozřejmě pěšky (jinak se na ono Čechem doporučované místo ani dostat nedá a to je asi taky jeden z důvodů, proč tam nikdo není, neboť pěšky se tam nikomu za vedra, prodírat se pískem, kameny a keři, nechce. Ale odměna za „odvahu“ je sladká a na Arthur Bay jsme byli celou dobu úplně sami. Bomba - malá, čistá, krásná pláž jen a jen pro nás, no kde to zažijete?! Dami si tam ještě pěkně schrupnul, my ostatní se dosyta vydováděli a hezké korály i rybky (Maty i Klauna očkatého neboli Nema) viděli. Tímto děkujeme bezejmennému Čechovi za typ. Ostrov se nakonec k naší radosti ostatními turisty nenaplnil a tak je tu stále liduprázdno. Magnetic Island je asi 18 km velký ostrov a neposední lidé, něco jako my, kteří pořád někam pěšky chodí, šmejdí, prozkoumávají, tady po 3 dnech, nemají co dělat, pomineme-li na pláži se „jen“ povalovat. Proto jsme se rozhodli, ještě dodatečně pod stromeček (palmu), si udělat radost a vyjet znovu lodí na potápění na korálové útesy.