pondělí 30. listopadu 2009

Kings Canyon a cesta do Alice Springs











Vystavil v

2 komentáře:

  1. Víchovi30. listopadu 2009 v 22:32

    Pondělí 30.11.
    Dle australského kalendáře je poslední jarní den, zítra začne léto. Vzhledem k tomu, že jsme přespali u Uluru, tak nás čeká hodně dlouhá cesta do Kings Canyon. Cesta ubíhá dobře,děti v dobré náladě (viz. foto), asi po sté posloucháme v autě CD s Žofkou Orangutánovou. Abychom měli australské zoologické okénko úplné, potkáváme cestou divokého velblouda, který si jen tak náhodou jde sám pouští (viz. foto). Po 306 km vystupujeme kousek od Kings Canyon , uděláme procházku po kaňonu, je znám i z filmu Australie, kdo jste viděl, kdo ne tak vřele doporučujeme. Radka, vzhledem k pravému poledni a k 36 stupňům ve stínu, svolí ač nerada k cestě pouze po dolní části kaňonu, asi jen hodina cesty. I tak je nám moc hezky. Pak již vyrážíme směr Alice Springs.
    Po dalších 370km zastavujeme v typickém „Roadhouse“ Stuart Well přímo na Stuart highway cca 100 km od Alice Springs. A dobře jsme udělali. Nejenom, že se ubytujeme v pravém Roadhouse, ale hlavně poznáme pravého australského hostinského, který byl snad předlohou k Cimermannově hře „Hospoda na mýtince“. Je na něm vidět, že se toužil stát hostinským, ale vadí mu lidi. Na lokále je to vidět, jsme jediní hosté, na rychlosti obsluhy se to však neprojeví. Docela si počkáme, než-li se nás pán vůbec všimne. Na otázky reaguje asi s 20 vteřinovou pomlkou, kdy nevíme, zda je hluchý či jen neví co na to říci. A pouze posunky ukazuje na různé cedule Ješt že má v lokále, místní raritu, svého hrajícího a zpívajícího psa Dinga, ten nám to vynahradí. Ubytujeme se a jdeme do lokálu na večeři, což bude další akce na dvě hodiny. Sál je již slušně zaplněn příchodem nás tří (íMichal, Maty a Nany) se počet zákazníků zastavil na čísle čtyři. Na mou otázku, co nám může nabídnout mi pán asi po 30 vteřinách předloží jídelní lístek. Ptám se tedy co má dnes a pán opět mlčky a prstem přejede všechny položky, pochopím, že má tedy vše. Objednám tedy „fish and chips“ a pizzu. Bohužel asi po 2 minutách z pána vypadne, že „fish není a pizzu má už jen jednu. Na mou otázku, co máme tedy na výběr, opět projede opět prstem přes celý lístek. Jsme jako na ruské ruletě, co si vybrat aby to pán měl v mrazáku?! Maty volí tedy hamburger, Michal steak, na Nany zbude ta jediná pizza, Radka salát. Hurá, pán všechno má. Po 30 minutách objednávání už přibližně víme, co dostaneme na talíři. Osm minut klofání naší objednávky do kasy je už jen formalita. Zvláště když pak chceme platit a v kase naše objednávka není k nalezení. Opět tedy osm minut klofání a pak už v klidu platíme útratu. A jaké to jídlo bylo? Na první pohled jsme se trochu zhrozili, chuťově bylo dobré, ale večer byl poněkud žaludečně krušný.
     

    OdpovědětVymazat
  2. Věna1. prosince 2009 v 2:20

    obdivujeme vaši statečnost,že jste vůbec do takového lokálu lezli,obvzlášt ,když jste viděli,že je zaplněn pouze vaší výpravou.A velkou odvahu,že jste pak věc pozřeli,i když vám následek musel být jasný předem.Ještě,že Michal je tak vycvičen českými firmami a byl neústupný,jinak nejen,že by jste byli bez pár stovek doláčů,ale ještě vaši fandové a čtenáři ochuzeny o ty nejcenější snímky.Opravdu to musel být silný prožitek!
    Původně,viz vaše foto rodinky,jsem se domnívala,že umí fotit už i Damiš.
    Matymu děkuji za krásný pohled,musel ho chudák asi psát za jízdy, Nanče na zádech,ale i tak mi potěšil,že nezůstane Melbourne,kvůli vtipné babce,chápete kvůli vtipu ne jídlu,to se cení.!!
    Jak znám Michala,tak určitě sleduje zprávy,takže mu neušlo,že i Herman Van Rompuy se chystá do Austrálie,jeho sen,brání mu v tom jen,že prezident EU. A má asi moc starostí,že na tak dlouho nemůže si odskočit.
    Určitě byl Maty hodně vtipný,neboť my to ani jinak neumíme,takže Němci čuměli jak uměli a ty co česky uměli,tak ocenili,neb Němci nebyli.
    Prosím vás,jen už nejezte nic v zařízeních,kde nikdo mimo hostinského není a nestůjte v zatáčkách,když už není jiná možnost,musí celá posádka z vozu vystoupit.To už je míněno velmi vážně!!! Tak už jen plynulou cestu a na další se těší babka,Orel a děda,který se zase jak jinak potí

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)