středa 25. listopadu 2009

Adelaide podruhé


Dnes hlavně z
muzea
a trochu předvánočního kýče

































Vystavil v

5 komentářů:

  1. Víchovi25. listopadu 2009 v 2:09

    Úterý 24.11.
    Vyrážíme do centra pátého největšího australského města Adelaide. Adelaide je známé pro svou vysokou kulturní a společenskou úroveň (tedy v australském měřítku, které je dosti svérázné, kdy například na 3 milionové Melbourne připadá všehovšudy asi 5 divadel, porovnejte např. s Prahou). Centrum je samozřejmě moderní a pro paní v Informačním centru je problém vůbec něco zajímavého doporučit. Nakonec tedy projdeme hlavní třídu Currie street, kde je již předvánoční výzdoba, na náš v kus dost kýčovitá a vyznívá trochu paradoxně ten smrk vedle palmy, jelínci, vánoční koule a andílci (viz. foto). Prohlédneme si centrální náměstí Victoria square, které má tvar kosočtverce, což nejen nám asociuje graficky znázorňovanou intimní část ženského těla, a tak se tu říká, že se sejdeme v pí…. Navštívíme Muzeum imigrantů, kde je velmi zajímavá a interaktivní výstava o osudech přistěhovalců. Více o tom v historickém okénku. Nany si neodpustí tvořivou malířskou dílnu a přidá se nebojácně k jedné z australských školních tříd. Před muzeem je takové náměstíčko, kde na zemi jsou jména Evropanů s datumem jejich příchodu do Austrálie, našli jsme i pár Čechů a Slováků(viz. foto Dami běžící po něm). všech známých Radka chtěla opět do kulturního Aboriginského centra, ale to jsme s Matysem zatrhli, už jsme jich několik viděli a určitě jich v následujících dnech ještě pár navštívíme. Také zamíříme na Market, takové obrovské otevřené tržiště, hlavně s jídlem, ovocem a zeleninou, pitím od místních farmářů. Projdeme se po kampusu University of Adelaide, kde na nás dýchne opravdu moc příjemná atmosféra, jako ostatně ve všech univerzitních kampusech, které jsme zatím navštívili. Radka hned touží zase studovat, prý až Dami bude aspoň ve školce, tak uvidíme?! Pak už pod nátlakem dětí nasedáme do tramvaje, která nás po dvaceti minutách jízdy vyklopí asi 20 metrů do oceánu. Je to super pocit vystoupit z tramvaje rovnou do vln Pacifiku, no bomba, až na to že tu dnes nebylo moc teplo a z Antarktidy fouká hodně studený vítr, takže o chuti se jen smočit se nedalo vůbec mluvit. Ani Radka do oceánu nechtěla a to už je co říct! Cestou zpět se ještě projedeme po Adelaide Botany garden, kde Radka udělala asi 200 fotek místních kytiček, uvidíte je určitě v následujících dnech v Radčině floristickém okénku. Jedna poznámka k místní dopravě- zastávky nemají názvy, ale jen čísla, je to prý proto, že zastávky jsou každých 300 až 350 metrů. Dnes jsme tedy jeli ze zastávky 13 až do zastávky číslo 2 autobusem číslo 281.

    OdpovědětVymazat
  2. Víchovi25. listopadu 2009 v 2:16

    Michalovo historické okénko:
    • O velkém jižním kontinentu se vědělo velmi dlouho, ale nikdo jej nemohl najít, až okolo roku 1640 se Holanďanovi Abelu Tasmanovi podařilo objevit kontinet a nazval jej New Holland, v roce 1770 dorazil k břehům Angličan James Cook a hned celé území přisoudil britské koruně. Teprve v roce 1788 se Cook do Austrálie vrátil a to s 18 loděmi plnými věcí, vojáků a trestanců nutných pro osidlování nového kontinentu. „Problémy“ měli s Aboriginci, kteří se nechtěli pochopitelně vzdát území, které obývají více než 40 tisíc let (je to pravděpodobně nejstarší kultura existující dosud). No a tak Angličané začali pořádat hony na Aborigince, cílem bylo snad všechny postřílet, což se v Tasmánii bohužel podařilo. Austrálie je velká a nahánět zde asi milion Aboriginců bylo naštěstí nad síly Angličanů. Ale i tak zde nadělali Evropané více škody než užitku. Vždy si tady v aboridginském kontextu vzpomenu na rčení, že “cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly“.
    • Adelaide bylo jediné místo, kam mířili svobodní osadníci z celého světa hlavně Anglie, ostatní části byly osídlovány trestanci. Až do roku 1950 byli preferování jako noví přistěhovalci pouze bílí Angličané. Dnes jsou preferováni naopak Asiaté, jak už jsme psali.

    OdpovědětVymazat
  3. Víchovi25. listopadu 2009 v 2:16

    Radčiny dnešní dojmy s pojmy:
    • Adelaide budu mít spojenu, jako město vůní. Opravdu každá část voněla jinak a příjemně. Celá Austrálie mně moc příjemně voní (pominu-li tedy koaly, které pěkně zapáchají), ale v Adelaide jsme to zatím cítila nejsilněji a nejpříjemněji.
    • Každý australský stát má nějaký přívlastek a South Australia je označována jako „festival state“. Vládne tu opravdu taková uvolněná, neuspěchaná atmosféra. V Adelaide, ač je na počet obyvatel lidnatá asi jako Praha, se vůbec necítíte stísněně a široké pěší zóny, chodníky, parky, bulváry tomu hodně napomáhají a fakt na Vás dýchá pohoda. Měním tedy názor a „měním“ pořadí (na příjemné žití a bytí) Adelaide jde před Melbourne.
    • Australská příroda, kromě toho že je krásná, nádherná, rozmanitá, tak vás vede k daleko větší pokoře, ohleduplnosti a respektu k ní. Tady prostě cítíte, že člověk opravdu není „mocný“, a že síla přírody je fakt nadevše (někteří tomu možná říkají Bůh?!) a Vy, když budete mít štěstí, budete jí naslouchat a poslouchat, možná přežijete?! Vše je tady proti Evropě extrémnější – výkyvy počasí, vedro x zima - přes den i kolem 40 a v noci téměř na nule, obrovské lijáky a záplavy, požáry, cyklony atd.
    • Offensive behavior – na všech veřejných místech a hlavně na hřištích je zakázáno útočné chování, je tvrdě společensky odmítáno. Totéž platí o „bad language“ = vulgární mluva. Maty to glosoval, že teda z australských dětí budou jen samí Mirkové Dušínové.
    • Opět mě potěšila podpora městské dopravy před auty, kdy jízda v centru města, je v dopravních prostředcích zdarma. Pravděpodobně, když už, tak auta nechat někde na předměstí, a do centra pěkně MHD, na kole či pěšky 
    • Jo a Míchalova známá z jeho předchozích australsko-českých konkursů paní Karen je asi nezvěstná anebo tu International college v Adelaide, kam měl jít na stáž, zavřeli…?! I to se tady stává, kdy privátní mezinárodní školy vyberou školné od studentů a pak jednoho dne, ze dne na den bez udání důvodů a jakýchkoli předchozích náznaků, zavřou brány a někam zmizí i s vybranými penězi samozřejmě. No nevadí, prostě zítra pokračujeme směle dále za dalším poznáním….
    • Další, dnes již poslední specialitou je možnost mít 0,5 promile alkoholu v krvi při řízení, ale je to vlastně nemožné, protože v celé Austrálii existují „Alcohol free areas“, kde je alkohol zakázán. Pokud vjedu či vejdu do takové oblasti a budu mít v krvi alkohol anebo mě uvidí s plechovkou piva či tak, dostanu dost slušnou pokutu.

    OdpovědětVymazat
  4. Věna25. listopadu 2009 v 11:55

    Díky za Míchalovo historické a geografické okénko.Hned jsem v obraze jak rybka ve vodě.Když k tomu přidám Radky pocitové a průzkumové jako živé.Už jsme si zvykli číst vaše komentáře místo novin.Děda už v 8 ráno sedí před dveřmi,co u vás zas nového.Pro jistotu si odlásil i noviny,že ty kraviny už nemá cenu číst,když má objektivní a čerstvé komentáře od vás.Je to super!! A přitom si člověk,Maty už vůbec,neuvědomí,že to není zas tak dlouho, co to bylo nemožný snad jen měli kosmonauté ve vesmíru se zemí tak rychlé a možné propojení. Tak zdar,nazdar, jo ted děda přiběh,že si vzpomněl na Zajíčka.Tak to asi tak bude. Věna

    OdpovědětVymazat
  5. Unknown28. listopadu 2009 v 13:11

    Hmm, tak toho živého medvídka teda nechci, ale je to jediné zklamání z vašeho vyprávění.

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)