Po skromne hotelové snídani, vyrážíme metrem směr Hollywood. Vyznat se v místní MHD, vyžaduje značnou kreativitu, improvizaci a rychlé reakce. Na některé linky karta platí, na jiné ne, systém placení jsme za jeden den úplně nepochopili, ale pravděpodobně linky, které spravují soukromé firmy se platí extra. Když vyjdeme ze správné stanice metra, ocitneme se rovnou na Hollywoodskem chodníku slávy. Nastává povinné focení hvězd ( za umístění hvězdy se jménem se platí 30000USD), světových celebrit. Pro Alici speciálně posíláme tu Michaelovu. Některé hvězdy jsou ještě volné, takže na nás/vás určitě místo zbyde :). Když po delší zacházce několika mil, objevíme známý nápis Hollywood jsme nadšeni, bohužel tablet z té dálky nebyl schopen vyfotit, aby bylo něco vidět, proto důkaz uvidíte až v Praze. Pak již zpět do metra a vzhůru do Universal Studios. Dnes je to již pouze komerční zábavní park, filmová studia jsou již dávno jinde. Cestu nahoru a dolů nam zpříjemní jízda otevřeným speciálním Hollywoodskym autobusem/vlackem. Utikame rychle z komerce hledat kořeny rodu Vïtků - fotodokumentace v dalším příspěvku. Máme ještě síly a trochu času, a tak jedeme přes celé město do čtvrti Santa Monica na známou Venice Beach. Cesta k pláži metrem a autobusy trva asi tak jako z Prahy do Brna, a to ještě na D1 musí být kolona. Vzdálenosti v LA jsou opravdu šílené, od jedné atrakce k další jsou to desítky kilometrů. I proto máme dojem, že LA nemá nějakého sveho ducha. Jsou to tak samostatne a rozdílné čtvrti (u nás spíše města), jako Kladno vs. Telč - Ostrava vs. Praha. Podvečerní smoceni ve vlnách Pacifiku, i s pobřežní hlídkou jako ze seriálu, a zase několikahodinova cesta směr Downtown - kde máme hotel.
Z důvodu, námi často zmiňovaných velkých vzdáleností, přímo do čtvrti Beverly Hills nezamirime, pouze vyfotime z vyhlídky, některé milionářske vilky. Ač nejsme příznivci aut,tady v tomto meste, musime uznat, to bez něj skoro nejde, pokud nechcete celý život nevystrcit nos ze své čtvrti. Například na onu zmiňovanou pláž jedeme 2,5 hodiny tam a 2,5 hodiny zpět,abychom si ve vlnách 40 minut zaskotacili. Po 12ti hodinách jsme konečně v hotelu.
Dojmy z LA, od všech účastníků zájezdu:
Michal: ,,jsem na rozpacích,co říct, podobně roztříštěné město jako Sao Paulo. Město 2 tváří,ve dne plné respektu k dětem a v dopravě, v noci plné zločinu.
Radka: ,,za mě LA nafoukla prázdná bublina.město plné extrému , občas třetí svět,občas 22 století.necítila jsem žádný esprit, pro mě určitě zklamaní, a ani andelský název to u mě nezachrání".
Maty: ,,prázdný, nenaplněný pojem". Díky mámě jsme se prošli po Pico-Union, kde noční bitvy gangů nejsou ničím neobvyklým.
Naneta: ,,pro mě nudné město, nic tu není k vidění, líbilo se mi koupání ve vlnách oceánu".A taky jsem tady našla pár desítek centů.
Dami: ,,líbili se mi Mimoni v ,,Halybůdu" v exualnim (myšleno excelentním) obchodě a Tichý oceán. A taky jak jsme hledali Vítkovi.
Žádné komentáře:
Okomentovat